Penfriend

14. února 2009 v 19:29 | Napsáno rukou Andie |  Zápisky ze života
Tož někdy, tuším v neděli jsem si začala psát s jednou holčinou z Londýna. Jmenuje se Haddy a je jí 15. Píšeme si dlouhé emaily v angličtině a je to vážně skvělý. Docela si i rozumíme, řekla bych. První den co jsem jí psala asi 3. email, bylo už pozdě kolem půlnoci a jakmile jsem to odeslala, šla jsem chrupkat. Usnout jsem ale nemohla protože anglická slovíčka mi hýřila hlavou jako o závod. Cokoliv, o čem jsem přemýšlela, se mi spojovalo do anglických vět.
Teď si s ní píšu tak max. 2x denně a vždycky, když na mě doma někdo mluví, mám chuť odpovědět anglicky. Nevím, co se to se mnou děje, jestli to je dobře nebo špatně, asi jak se to vezme. Každopádně mám pocit, že začínám víc využívat širší okruh slovíček, které se mi při hodinách angličtiny spíš v mozku toulali, než aby přicházeli na jazyk. Mám sice vždycky při psaní emailu v druhé záložce slovník, ale to je spíš abych nemusel zdlouhavě vzpomínat. Možná si někdo může říct: "To je nanic takový psaní", ale ono to k něčemu nejspíš bude. Za prvé máte kamarádku v Londýně, což jsem si vždycky přála, psát si s někým z jiné země, navíc ona je rodilá angličtinářka, tak píše všechno správně a za druhé po delším období takového psaní se možná i zlepšíte v angličtině. Alespoň já mám pocit, že psaní emailů na mě působí kladně.
PS: Novej design, mít v záhlaví obrázek jsem okoukla od Ridany. Sice jsem věděla, že tam jde dát, ale nějak mě to netáhlo, až teď. Tak díky Riduš, přivedla si mě na docela fajn nápad

Čtvrtek, 14. srpen 2008
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama