Pondělí, 1. prosinec 2008

14. února 2009 v 21:13 | Napsáno rukou Andie |  Zápisky ze života
Vrátila jsem se ze Sicílie. Nemám chuť vyprávět zážitky. Bylo jich tolik, že by se na papír nevešly. Poznala jsem tolik fantastických lidí, tolik krásných míst a mám tolik vzpomínek, tolik fotek a obrázků abych nikdy nezapomněla.
Mám odpor ke svému životu. Štítím se sáhnout na sešity. Hnusí se mi učení. Cítím se, jakoby mi někdo ukázal ráj. Jakoby mi někdo otevřel oči - Tohle JE život, ne to co TY považuješ za život.
Jsem jako blázen v blázinci připoutaný k posteli černými popruhy. Vím, že za okny je svět radostnější. Vím, že tam jsou lidé usměvavější, vřelejší, přátelštější. O to těžší bylo loučení na letišti. Slzy se nám všem hrnuly do očí. Stýská se mi po italských kamarádech, schází mi moře a teplý slaný vzduch. Místo toho chladná země česká s chladnými Čechy, kteří nejsou schopni projevovat lásku, štěstí i pláč. Jen odměřené chování na úrovni. Zase stereotypní dny ve škole, zvuk čmárání propisek do sešitů. Nesnáším to tu.
Kam zmizelo to štěstí? Zůstalo v Itálii? Kde jsou všechny ty úsměvy? Kde? Papalagi je idiot. Ano. Jsme jako roboti. Do školy, do práce, vydělávat peníze, rodit děti, umírat? To je život? NE! Co nás drží při životě? Vzpomínky? Přátelé, kteří nás utěšují? Já chci najít smysl života. Chci! Prosím...
Musím snad pokaždé zaplatit za všechno veselé smutnými pohledy, slzami a bezmocným počínáním? Tak skvěle nabitý týden, s tak skvělými lidmi jsem nikdy nezažila. Tak proč se neusmívám? Proč?
Zase hloupé otázky. Zase hloupá melancholie. Zase hloupé počasí. Zase hloupá Andie. Zase hloupá škola. Zase hloupý den. Zase hloupá písnička.

Tyhle ty šťastný úsměvy,
ty schází nejvíc na zemi,
každý má úsměv svůj,
to že ho ztratíš neriskuj.
Pro tyhle šťastný úsměvy,
pro ně je místo věřte mi
a když je dáváš rád,
můžeš je chtít zpátky zas dát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama